I u lesní techniky pro těžbu dřeva došlo k výraznému pokroku, pokroku takovému, že to velmi usnadnilo práci lidskou a často i koňskou. Za čas, který dříve trvalo pokácet jeden vzrostlý strom, je dnes pokáceno stromů deset. I s osekáním větví a oloupáním kůry. Vše udělá šikovný lesnický stroj. Pravda je, že takový stroj se nehodí úplně do každého terénu, především do terénu, kde je hustý porost a má tam zůstat nebo do terénu, kde je příliš bláta a hrozí, že stroj zapadne a bude se muset složitě vyprošťovat.
Proto i dnes v lese najdou uplatnění lesáčtí koně, na tahání klád. Je pravda, že běžná pila na lidský pohon se příliš neužívá, je nahrazena pilou motorovou, která udělá těžkou práci za lidi.
Motorové pili ke kácení a řezání dřeva jsou elektrické, nebo motorové. Elektrické jsou vhodné k využití domácímu, když sem tam potřebujeme uříznout něco. Oproti tomu pily motorové, mají různou sílu motoru a různé délky lišty, proto se hodí na různě tvrdé dřevo s různým průměrem. Správná volba motorové pily a dobře nabroušený řetěz je základem kvalitní a jednodušší práce v lese, kde i koně si na hluk tohoto nástroje zvykly a v místech, kde není prostor pro těžkou techniku, stále ještě jsou zapřaháni a používáni pro práci v lese na tahání klád. Zkrátka jsou vlastnosti, které žádné stroje neumí nahradit pro svou neobratnost, potřebu velkého prostoru k manipulaci a dalších faktorů. Stroj zapadne do bláta snadněji než kůň a hůře se ho dostává ven.
Dříve bylo základním vybavením dřevorubců kůň, sekera, pila a velký kus chleba se sádlem, dnes je výbava dřevorubců často jiná. Skládá se z motorových pil, těžké techniky jako jsou různé kácecí a tažné stroje, kanistr s benzinem do pil a svačina. Doba se mění, svět se jí přizpůsobuje, ale leckdy se my lidé musíme stále ještě přizpůsobit světu. I když se technika vyvíjí, ne vždy to stačí.
