Drobná zvířátka chová doma téměř každý, někdo si troufá i na chov tvora náročnějšího. Jsou místa, kde zvířata žijí v hojném počtu mezi lidmi, působí roztomile, i když někdy mohou neskutečně obtěžovat, přesto jsou rozmazlována a je jim vzdávána úcta a hold.
Místem, kde by sice měli být na prvním místě lidé, ale ve skutečnosti tomu tak není, je jedno menší město v Thajsku. Místní obyvatelé zde život jednoduchý opravdu nemají, jejich město okupovali opice, konkrétně makakové. Žije jich zde kolem dvou tisíc. Ale zdejším obyvatelům jak se zdá nepřekážejí, nesnaží se jich nijak zbavit, naopak je rozmazlují a starají se o ně přímo vzorově.
Opice zde žijí na vrcholcích lamp, anténách, římsách, okupují každou volnou střechu, ovšem nejraději se zdržují poblíž chrámů. To není místo, které by si vybrali náhodně, ale chodí tam hodně lidí, kteří nezapomenou vzít sebou nějaké to jídlo.
V Thajsku se traduje, že dříve, než přišli do města lidí, byli zde původními obyvateli právě makakové. Měli dokonce svého vůdce, krále Hanumána. Ale to je pouhá pověst, ve skutečnosti tomu bylo trochu jinak, v sedmnáctém století sem opice přesídlily z blízkých pralesů.
Makakové žijí ve skupinách, mohou sčítat i několik desítek jedinců, větší část tvoří samičky. Tento druh opis se proslavil i v oblasti vědy, jako první zvířata se v polovině dvacátého století podívali do vesmíru.
Tento druh se ničeho nebojí, možná proto se stali součástí místního koloritu a díky jejich přítomnosti je místo vyhledávané turisty. Z toho důvodu jsou pro ně pořádány i velkolepé hostiny, kromě ovoce a zeleniny si rádi pochutnají i na rýži nebo uzeninách, chutná jim i zmrzlina. Prostě podobnost s lidmi je v tomto až příliš nápadná. Ve městě byl i před několika lety postavena nemocnice, kde se makakové léčí např. po srážce s motorovým vozidlem, po pádu apod. Ač se může zdát, že makak je milé a přítulné zvíře, někdy může být až nepříjemně vtíravé.
