Jak jste se rázem měli a jak jste jim za to nejednou blahořečili! Protože mít v peněžence o nějakou tu bankovku víc byla nádhera.
Jenže ono – jak známo – není všechno zlato, co se třpytí. A naše peníze už dávno nejen že nejsou ze třpytivého zlata, ale ani tímto cenným kovem nejsou kryty. A proto tu dnes máme to, co tu máme.
A leckdo z nás začíná „střízlivět“ a nejednou zažívá učiněnou kocovinu z opojení, jež z oné rozdávačné politiky měl. Protože jsme se dopracovali až tam, kde to skončit muselo.
Když se totiž natiskne hromada peněz, aniž by se zvedla i výroba toho, co lze prodat, nové peníze přebývají. A srážejí hodnotu vší měny. Což mělo vést ke „zdravé inflaci“.
Jenže ona se ta takzvaně zdravá inflace zvrtla. Politici nechali natisknout a rozdat oněch peněz moc, a tudíž je i znehodnocování měny zvané inflace větší, než bylo oficiálně zamýšleno.
A kdo to odnáší? Logicky hlavně ti, kdo nejvíce jásali, když je populisté korumpovali. Tedy ti chudší z našich řad. Protože když se zdražuje, dotýká se to především toho zboží, které si lidé nemohou odepřít, které nezbytně potřebují a zaplatí za něj, i když je cenově těžko únosné.
Takže zdražují třeba pečivo, máslo, elektřina a palivo. Brambory zdražily minulý měsíc meziročně hned o skoro 75 %, elektřina o 12 %, máslo o 8,6 %, pekárenské výrobky a obiloviny o 3,3 %, stejný trend zaznamenala i zelenina. Protože to jsou věci, bez nichž se nikdo neobejde a tak je lidé, byť neradi, stejně zaplatí.
Celkově tak naše inflace dosáhla v únoru nejvyššího meziročního růstu od října 2012 a činila 2,7 %. A v březnu se dostala až na procenta tři, což je nejhorší výsledek za posledních dvanáct let.
Posledních dvanáct let nikdo tak nepoškodil naši měnu, jako rozdávační sociálně demokratičtí a ANOističtí populisté. Kteří to teď marně svádějí na loňská horka a sucha, kvůli nimž se neurodilo, na omezení těžby ropy v Saúdské Arábii a Rusku a na posilování dolaru vůči naší koruně. Z čehož minimálně u těch dolarů došlo ke zmíněné změně k horšímu právě proto, že se u nás znehodnotily peníze.
Na což by naši lidé neměli zapomínat. Protože je líbivé, že naši politici slibují zvýšení důchodů, platů i lecjakých dalších příjmů lidu, ale realita bude vždy stejná.
Množství peněz v kapse vzroste, ale reálná hodnota zůstane přinejlepším stejná. Dojde k logickému zdražení. A na konci budou žebráky nejen ti, kdo nedokážou udržet korunu, ale i ti, jimž inflace požere celoživotní úspory.
Než na to zapomenete, poznamenejte si jména politiků, kteří tak „přilepšovali“ a „přilepšují“ lidem. Abyste jim jednou mohli „náležitě poděkovat“. Snad dřív, než bude úplně pozdě.
